Po mnoha a mnoha telofonátech, hodinách hledání, zkoumání a čekání máme konečně zaplacené vlastní bydlení. Domek je asi tak stoletý, dvoupatrový, rádoby cihlový (móda náhražkových obkladů dorazila i sem), přízemí okupuje kromě společné pračky a sušičky paní s dcerou - obě zatím neviditelné:) Narážky na centrální (i jevíčský) vyavač jsou zde bezpředmětné, spíš se typově blížíme bytu z brněnské "skupiny Úvoz". Koberce jsou všude, dokonce kvůli nim ani nejdou otvírat/zavírat dveře, v jiném pokoji dokonce ani nejsou. Zato jsou tam vstupy na balkón
s výhledem téměř na dům pardubicko-přeloučsko-brněnské enklávy na kopci.
Nastává fáze zařizování..neb kromě koberců, sporáku a ledničky a linky v bytě nic není..
a pro pobavení:
takhle tvrdě se v kanadě pracuje.. (viz výše)
s výhledem téměř na dům pardubicko-přeloučsko-brněnské enklávy na kopci.
Nastává fáze zařizování..neb kromě koberců, sporáku a ledničky a linky v bytě nic není..
a pro pobavení:
takhle tvrdě se v kanadě pracuje.. (viz výše)
Já jsem Parašu říkala, že je workoholik a měla jsem pravdu.
OdpovědětVymazatStoletý dům? Tak to byste měli nenápadně prověřit, jak staré jsou jeho obyvatelky... zvlášť vládnou-li schopností transparence.