Pár fotek z našeho přechodného bydliště

Jak se staví sen aneb architektura po kanadsku

Jenom pro inspiraci a pro některé k překvapení,
k zamyšlení, odstrašení..
Takhle se v Kanadě staví místní "bytelné" domy, domky a další rozličné budovy. Žádný beton, cihly. Překližka vede kanadsko-americkou zámořskou ligu (v architektuře)! A zatím drží, přejme to jí i sobě..

Větrný Cubrick v síti

Jak to před pár dny vypadalo skoro na jaro, situace se - díky chinooku - radikálně změnila.

Chinook [činůk] podle stejnojmenného národa Činuků, je jméno teplého, suchého, padavého větru typu fénu, který sestupuje na východní straně Skalnatých hor do Velkých planin ve Spojených státech amerických a v Kanadě (odkazy na web)

Vzduch je suchý a relativně teplý, protože byl na druhé straně hor zbaven své vlhkosti a na východní straně se adiabaticky otepluje, což přináší velké a rychlé oteplení vzduchu, které může nepříznivě působit na lidský organismus. Údajně byl pozorován i vzrůst teplot, z -20 °C (-4 F) na 10-20 °C (50-68 F), za velice krátkou dobu, a teploty obvykle stejně rychle klesnou na výchozí hodnotu. Pro rychlost s jakou může docházet k tání sněhu se mu přezdívá „snow eater“ [snou ítr] čili „pojídač sněhu“, ve vegetační sezóně naopak urychluje dozrávání plodů.

Tak právě za poslední dny dny jsme tuhle klimatickou změnu pocítili na vlastní kůži dost intenzivně. Nejdřív včera večer, kdy se obzor ztratil "z obzoru", mraky a mlha pohltily horizont i dominanty Calgary. Jak by řekla naše babi, sypalo a sypalo, až do rána..

Tím pádem padly plány na víkendový výlet mimo město. Jako alternativu sportovního charakteru jsme nakonec zvolili opozitum nechvalně profláknutého a zakořeněného termínu "outdoorové aktivity" - indoorové, vnitřní, kubické, míčové. Tak přichází řada i na Stanleyho Cubrika, konečně, abych ozřejmila nejasnost titulku. Původní squash a badminton musel být nahrazen jinou míčovou hrou, volejbalem. Důstojně jsme nakráčeli na "kurt", kdo neviděl, neuvěří. Škoda, fotodokumentace momentálně absentuje. Ale příště, už brzo, dodáme! Představte si krychli, the cube, teď vynechte vzpomínky na film, vlastně tak trochu kvádr, do kterého se vstupuju podobně jako do betonového krytu. Bez dveří, prostě otvorem ve zdi, stejně tak (nebo dost podobně), jak bývá v křížovkách definováno "okno".

Sety vyrovnané, leč na hru velmi náročné, pravidla ad hoc upravena - vzhledem k tomu, že velikost kurtu neodpovídala parametrům, kůly chyběly, síť "přikurtovaná" do zdi a lajny pro badminton. Auty byly v tuto chvíli opravdu "out". Nicméně více než hodinová hra v betonovém krytu uspokojila všechny hráče..

Kanadský vysavač: kýč vs. umění

Včera jsem měla první příležitost, první pracovní, k tomu, abych nahlédla do soukromí místních obyvatel calgarských. S kamarádkou jsme jely uklízet k české paní doktorce, provdané za českého zubního technika, kteří tady v Calgary žijou už víc než 16 let. Mají tři děti, holčičky, jednu filipínskou nanny (chůvu), se kterou nejsou zrovna moc spokojeni. Například si s dětmi hraje tak, že tu nejmladší (1 a půl roku) nechá sedět na lince, zatímco si hraje s tou druhou. Prostě jiná mentalita, jak nám rozhořčeně sdělovala Jana (MUDr.). Jakmile zjistila, že hledám práci, mám osvědčení pracovat s dětmi a ve zdravotnictví, nabízela mi full-time hlídání dětí na druhém konci Calgary. My jsme tam ale byly vážně uklízet. Vyfasovala jsem vysavač neskutečného vzhledu, neskutečně dlouhé hadice potažené látkou s hadím motivem a hlavně neskutečně nesající.. A navíc: kdo v
Kanadě byl, zná, kdo nebyl, dozví se: systém vysávání je zcela odlišný, žádná zásuvka, žádný čudlík, ale ona "hadí" hadice o průměru asi 4-5 cm se strčí přímo "do zdi".. prý centrální vysavač!
Jinak další práce spočívala v oprašování rozličných předmětů uměleckého zaměření, police plné hudebních klenotů v podobě LP, CD a knih o umění, obrazů a plastik. Aby toho nebylo málo, tu a tam se objeví kýč, jako snad kdekoliv jinde. Ale, starožitný nábytek, staré piáno a x místností, které se vůbec k ničemu nevyužívají, nás prostě nevyváděly z údivu. Perlou však byl tajemný závěs v ložnici, za kterým se skrýval malý aquapark..obrovská vana pokrytá plastovými dekoracemi, kosmetickými přípravky etc. etc. A pro uklízející personál noční můra: třímetrová zrcadlová stěna nad umyvadly!
Po 4 hodinách luxování, oprašování, vytírání, otírání a žehlení neskutečně nevkusného oblečení jsme dostaly obálku s hotovostí, vyfotily značku, která už visí u prvního příspěvku na blogu a hurá domů..na severovýchod..

První dny v Calgary

Slunce svítí, obloha modrá, bude krásný den.. tak by se dalo začít vzpomínkou na 1. sjezd Vltavy s panem magistrem Danečkem Šedou alias maxx-kreativcem pardubickým..
Máme za sebou 12-ti hodinový přelet nad atlantickým hnízdem (včetně toho kontinetálního evropského), pozvolnou aklimatizaci na 8 hodinový posun, obludnou rozplizlou výslovnost místích javorových lidí, řízení bez manuálního řazení, stále trvající nechopnost rozeznat mince kanadské měny. V kombinaci s eurem, korunou a bůh ví čím ještě v peněžence, je to vážně kanadský oříšek..
Ale, každé ráno výhled na obzor Skalistých hor, naprosto neuvěřitelný!! Asi to bude jen dočasné, neb hledáme práci a bydlení - vlastní - teď bydlíme u kamarádů z Pardubic/Přelouče/Brna, jak se to všechno cyklicky vrací..
Už máme za sebou běhání po úřadech, oficiálně nám už snad nic nechybí, jen ten příjem:)
Pokračování příště..